Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

zuzana-foto 

Zuzana Jirovská
78 alb 540 zobrazení
Na všechny fotky platí autorský zákon. Bez povolení autora zákaz kopírování fotek a jejich další šíření.

reklama

2 fotky, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář
4 fotky, minulou sobotu, 2 zobrazení, přidat komentář
2 fotky, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář
10 fotek, minulou sobotu, 2 zobrazení, přidat komentář
Stavební vývoj zámku
Počátek stavebního vývoje bychom mohli hledat v době kolem roku 1688, kdy panství vlastnil J. F. Čabelický hrabě ze Soutic, jenž se zasloužil o výstavbu raně barokního trojkřídlého dvojpatrového zámku.

Přestavba v roce 1730 dala zámku pozdně barokní podobu. Tato stavební etapa, zřejmě nejvýznamnější, je již spojena s Janem Arnoštem hrabětem z Golče, který panství koupil v roce 1721 a pravděpodobně nedlouho poté začal s celkovou přestavbou zámeckého areálu.

Přímá kompoziční osa zahrnovala rozsáhlý hospodářský dvůr, na který se napojoval zámek s okrasnou zahradou a sadem. K sadu byla volněji připojena bažantnice a soustava rybníků. Severním směrem od hospodářského dvora pak pokračovala alej směrem ke zříceninám Nového hradu, kde kompozičně kulminovala barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1736. Kompozičně volnější navázání na areál kostela bylo dáno polohou starší svatyně. Výstavnost a určitý věhlas areálu dokládá i návštěva císařovny Marie Terezie v roce 1754. Autorství, obdobně jako u kostela, lze připsat nejspíše staviteli Ferdinandu Václavu Špačkovi, který byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky vévodkyně Toskánské. Rovněž autor fresky v kabinetu v prvním patře zámku je shodný s autorem fresek v kostele.

Hrabě Golč držel Kunratice až do své smrti 4. 1. 1765. Kunratické panství s Libuší a Paběnicemi poté zdědila Marie Josefa hraběnka Golčová, která spravovala panství do roku 1795. Z doby Marie Josefy pochází nedatovaný popis kunratického panství z kunratické gruntovní knihy (založené roku 1688). Samotná budova zámku v popisu chybí, je tu ale popis hospodářského dvora – při tehdejší novostavbě zámku je popisován prostorný čtverhranný dvůr se čtyřmlatými stodolami a dvojími maštalemi, kolnami, pivovarem, špejchary, dojníky a studnou uprostřed dvora, všechno nově vystavěné.

Další významné etapy přestavby zámku jsou spojeny s rodem Korbů z Weidenheimu. V roce 1830 došlo k odstranění stropu hlavního sálu v prvním patře, který zřejmě svou výškou zasahoval i do původního krovu. Další stavební zásahy byly prováděny v letech 1865 a 1868. Při poslední přestavbě byla zachována původní dispozice budovy, radikálně však bylo pozměněno průčelí v klasicizujícím duchu a součástí této přestavby byla zřejmě i výstavba dvoupatrové čtyřhranné věže. Po požáru v přilehlém hospodářském dvoře v roce 1891 byla opravována průčelí zámku pražským stavitelem Františkem Václavíkem. Během této opravy mohl být zásadně upraven i krov. Tyto stavební úpravy zámek spíše poškodily, zejména je velká škoda, že zanikl strop nad hlavním sálem. Nástavba patra a stavba věže zcela změnily barokní siluetu zámku a v interiérech došlo k výraznému zjednodušení a ztrátě původních prvků. Stavební úpravy z devatenáctého století, které jsou dnes integrální součástí památkové podstaty budovy, jsou ukázkou spíše průměrné dobové produkce a mohou sloužit také jako doklad dobového vkusu.

Další stavební zásahy na zámku byly již méně významné. Po roce 1948 začala postupná devastace hospodářských budov. Od roku 1957 byl zámek upravován pro potřeby entomologického oddělení Národního muzea. Zásadní újmou bylo odstranění zchátralého předloženého schodiště v roce 1959. Celý areál zámku včetně hospodářského dvora, parku a bažantnice byl prohlášen roku 1964 za nemovitou kulturní památku. Hospodářský dvůr zůstal v majetku obce a pomalu chátral. Koncem osmdesátých let dvacátého století byla vyměněna v zámku okna a opravována průčelí. Po roce 1990 se Městská část Praha-Kunratice snažila najít pro areál vhodné využití. Postupně byly opravovány alespoň střechy a v letech 2006–2007 byla soukromým investorem provedena zásadní rekonstrukce všech budov hospodářského dvora.

Vnitřní prostory zámku
Vlastní zámecká budova je postavena na půdorysu písmene „U“, který se otevírá jižním směrem. Je zastřešena sedlovou střechou, ze které v ose severního průčelí vyrůstá třípodlažní dvoupatrová věž zakončená vyhlídkovým patrem nad plochou střechou. V interiéru jsou zaklenuty suterény i většina přízemních prostor. Reprezentační prostory 1. patra jsou zaklenuty převážně neckovými klenbami, většinou nepravými. 2. patro a prostory věže jsou plochostropé. Hlavní, severní průčelí se obrací směrem do hospodářského dvora, je dvoupatrové se střední zapuštěnou věží a středním rizalitem. Rizalit s bosovaným[3] přízemím má ve střední části barokní portál s kamenným ostěním (na portálu byl pravděpodobně odsekán starší erb).

Horizontálně je průčelí členěno římsami. Plastická výzdoba průčelí patra má původní barokní rozvrh, ale řada dekorací, zejména ve druhém patře, byla doplněna v období klasicismu. Okna v patře mají barokní kamenná ostění, která jsou doplněna klasicistními půlkruhovitými poli se sluncovým motivem. Drobnější narušení symetrické kompozice přízemí jsou spojena s úpravami zámku v 18. století. V přízemí se nalézá rovněž zámecká kaple zasvěcená sv. Ivanu a Donátu. Kaple vznikla dodatečně vložením do staršího půdorysu v 18. století.

Druhé patro je výsledkem klasicistní nástavby. Do patra vede dvouramenné schodiště s plnou střední zdí s dřevěnými, patrně barokními stupni. Prostor schodiště je zdoben bohatou štukovou výzdobou. Základní dispozice patra opakuje nižší podlaží; hlavním prvkem dispozice je velký střední sál, na který navazuje klenutá síň zaklenutá stlačenými valenými klenbami s výsečemi. Tato předsíň hlavního sálu navazuje na schodiště. Hlavní sál si nedochoval původní barokní podobu, jeho dnešní stav je výsledkem stavebních úprav z 19. století. Zbývající prostory patra zdobí neckové klenby, přičemž některé klenby mají původní štukovou výzdobu. Okna v patře mají deštění[4] s vnitřními okenicemi z 19. století. V prostoru při jihozápadním nároží se na klenbě dochovala náročnější malířská výzdoba z druhé třetiny 18. století.

Schodiště do druhého patra je také dvouramenné a navazuje na prostor předsíně prvního patra. Rovněž dispozice druhého patra odpovídá nižšímu. Vstupní síň navazující na schodiště odpovídá nastavěné věži. Navazující velký sál opakuje situaci nižšího podlaží. Vaznicový krov[5] zámku pochází z devatenáctého století, avšak v následujícím století byl zcela zásadně upraven. Ve věži je místnost s hodinovým strojem, vyhlídková terasa a v posledním patře má věž ocelové zábradlí pravděpodobně z druhé poloviny 19. století.

Zámecký areál
Areál bývalého hospodářského dvora leží v centrální části kompozice rozsáhlého barokního celku. Historický dvůr se skládal ze základní čtveřice objektů, které se dále dělily na menší funkčně a architektonicky odlišné části. Na jižní straně dominuje dvoru zámecká budova. Architektonicky nejvýznamnější severní křídlo je přízemní, klenuté s velkým půdním prostorem. Před přestavbou obsahovalo vícelodní prostory stájí a zajímavý centrální oválný prostor. Východní křídlo je patrové, v přízemí rovněž klenuté. Objekt sloužil dříve jako panský pivovar a v jižní části bývala ratejna[6].

Při jihovýchodním nároží se nachází objekt složený z dvou částí na půdorysu písmene „L“. Západní křídlo je patrové, v přízemí klenuté, ve střední partii s vloženou přestavbou z konce 19. století. V patře byly dochovány zbytky barokní sýpky. Druhé, drobnější křídlo, navazuje přímo na zámek a má klenuté přízemí a plochostropé patro.

Na západní straně hospodářského dvora se nacházela řada velkých stodol ve spojeném dlouhém obdélném půdorysu. Pouze pod částí jejich půdorysu jsou menší barokní sklepy. Přízemní budova obdélného půdorysu v severozápadním rohu se zaklenutým přízemím sloužila jako chlévy, nad nimiž byl v podkroví seník. K tomuto objektu, již mimo uzavřenou dispozici dvora, přiléhala stodola (snad klasicistního původu). Hospodářský dvůr se od počátku vázal těsně na místní panské sídlo. Dochovaný rozsah hospodářského dvora lze datovat převážně do druhé čtvrtiny 18. století.

Stavba probíhala pro značnou finanční náročnost zřejmě etapovitě. Starší je východní strana, kde došlo k zásadní přestavbě pivovaru v jihovýchodním rohu dnešního areálu. V této části dvora bychom také mohli hledat stopy stavebních aktivit před rokem 1701, což ale komplikuje nově provedená přestavba i okolnost, že během ní nebyly nikterak doplňovány poznatky o stavebním vývoji dvora.

Využití hospodářských staveb svědčí o jasném prvotním stavebním záměru: západní strana byla vyhrazena pro velké stodoly, přístupné tehdy z hospodářské cesty u polí. Severní strana byla určena pro chlévy a také nejspíše pro výstavné koňské stáje (bývalé konírně kruhovitého tvaru se díky tomu říkalo „kaple“). Východní křídlo přiléhající ke koňským stájím mělo v jižní části velkou ratejnu s přilehlou černou kuchyní a dalšími obytnými prostory pro služebnictvo. K těmto prostorám přiléhal dvoulodní prostor, patrně určený pro provoz sladovny. Jižní křídlo při zámku bylo do půdorysu vloženo dodatečně. Ve střední části dvora se nachází studna na vodu (studna byla zakrytá při přestavbě v letech 2006–2007 a je dodnes využívána[A1] ).

Autorem celkové koncepce i architektonických návrhů původních barokních hospodářských budov byl stavitel Fedinand Václav Špaček. Pozdější stavební klasicistní úpravy už zdaleka nedosahovaly úrovně barokní etapy.
5 fotek, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář
Za nejkrásnější stavbu Kunratic bychom bezpochyby mohli označit barokní kostel sv. Jakuba Staršího. Původně na jeho místě stával gotický kostelík pravděpodobně z konce 13. století. Dochovaným pozůstatkem této stavby je dnešní sakristie, která byla v původním kostelíku obdélným presbytářem. Kolem středověkého kostela se původně rozkládal hřbitov.

První písemná zmínka o kunratickém kostele pochází už z roku 1352, kdy je zmiňován jako kostel farní. Po bitvě na Bílé hoře samostatná fara zanikla. V 17. století sloužil kostel jako pohřební místo majitelům Kunratic Malovcům z Malovic (Jetřich Malovec z Malovic pohřben 1651), což dokládá např. dřevěná kartuš pocházející pravděpodobně z epitafu Maxmiliána Lva z Malovic z roku 1669. O obnovení kunratické fary se zasloužil Jan Arnošt Václav svobodný pán z Golče (hrabětem od roku 1731). Vadilo mu totiž, že nemůže chodit ke mši každý všední den, neboť tehdejší administrátor u kostela neměl žádný byt, bydlel v Praze a na každou mši dojížděl. Aby hrabě nemusel na mši čekat na neděli či jiný svátek, rozhodl se stálou faru v Kunraticích obnovit. Do doby, než byla fara postavena, poskytl faráři bydlení ve svém zámku. Fara v Kunraticích a spolu s ní i fara v Hrnčířích byly nakonec znovu zřízeny až v roce 1736 a prvním novodobým kunratickým farářem se stal Matyáš Krátký. Fara v Hrnčířích byla po smrti faráře Jana Hanika v roce 1812 sloučena s farou kunratickou.
1 fotka, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář
220 fotek, minulou sobotu, 6 zobrazení, přidat komentář | události
6 fotek, minulé úterý, 3 zobrazení, přidat komentář
Rozhledna stojí na okraji obce Velká Buková na Křivoklátsku (GPS souřadnice: 50°1'56.627"N, 13°50'15.2"E) v nadmořské výšce 445 metrů a nabízí malebný výhled
do okolní krajiny, především na Křivoklátskou vrchovinu a do údolí řeky Berounky. Pro návštěvníky rozhledny je k dispozici WC, nabídka suvenýrů a malého občerstvení, parkoviště, venkovní turistické odpočívadlo a úvaziště pro koně.

Rozhledna Velká Buková má výšku 14,2 metrů. Byla postavena v letech 2008-2009
Obcí Velká Buková s pomocí dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo 28. 9. 2009. Podoba rozhledny je dílem architekta Karla Zusky.
16 fotek, minulé úterý, 3 zobrazení, přidat komentář
5 fotek, minulé pondělí, 5 zobrazení, přidat komentář
Čtyři lidi, kteří v sobotu hledali kešky v Motolském kanálu, smetla vlna z přívalových dešťů.
Dva lidé se podařilo zachránit, třetí se bohužel našla ve Vltavě mrtvá, po čtvrtém se i nadále pátrá.
1 fotka, minulé pondělí, 4 zobrazení, přidat komentář
13 fotek, minulé pondělí, 2 zobrazení, přidat komentář
7 fotek, minulé pondělí, 1 zobrazení, přidat komentář | události
Dopravní podnik dnes otevřel zrekonstruovaný výstup ze stanice metra Anděl na trase B.
Výstup byl uzavřen od loňského září. Podnik ve stanici vyměňoval eskalátory a odstraňoval průsaky.
Náklady na opravy byly asi 225 milionů korun.
DP nyní opravuje eskalátory také v další stanici na lince B, Náměstí Republiky, a chystá výměnu schodů na Karlově náměstí.
34 fotek, 5.6.2018, 12 zobrazení, přidat komentář
6 fotek, 5.6.2018, 2 zobrazení, přidat komentář

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.